Erotika a česká společnost

Vztah české společnosti k erotice je vlažnější a věcnější než ve většině okolních zemí a má to historické důvody. Tenhle text sleduje, jak se vyvíjel od devatenáctého století po dnešek — a proč je dnešní právní stav takový, jaký je.

Rakousko-Uhersko: regulace a tolerance

V období monarchie fungovala v českých zemích reglementace: nevěstince byly povolené, evidované a podléhaly policejnímu dozoru a povinným lékařským prohlídkám. Praha měla desítky legálních podniků, nejznámější v okolí Josefova a v dnešní Kamzíkově ulici.

První republika a zákaz

Zlom přišel roku 1922 zákonem o potírání pohlavních nemocí, který nevěstince zrušil a reglementaci nahradil abolicionistickým přístupem. Prostituce přestala být regulovaná, ale nestala se trestnou. Ten model v základních rysech platí dodnes.

Období socialismu

Po roce 1948 byla prostituce oficiálně považovaná za přežitek, který v socialistické společnosti neexistuje. Právně se stíhala nepřímo, přes trestný čin příživnictví. Reálně nezmizela, jen se přesunula do hotelů pro zahraniční hosty a do naprosté neviditelnosti.

Devadesátá léta

Po roce 1989 přišel prudký rozmach, viditelný zejména v pohraničí s Německem a Rakouskem. Šlo o období bez jakýchkoli pravidel, které zároveň zformovalo většinu dnešních stereotypů o oboru. Zrušení příživnictví odstranilo poslední nepřímý nástroj postihu.

Pokusy o regulaci

Od devadesátých let se opakovaně objevovaly návrhy zákona o regulaci prostituce — registrace, zdravotní prohlídky, vymezené zóny. Žádný neprošel. Důvodem byla kombinace politické citlivosti tématu, mezinárodních závazků a neshody o tom, co by regulace měla řešit.

Proč je dnešní stav takový

Česko tedy zůstalo u modelu z roku 1922: činnost není trestná ani regulovaná. Obce mohou vyhláškou omezit nabízení na veřejných prostranstvích, což řada měst udělala, a to je prakticky celý rozsah úpravy.

Posun do online prostoru

Poslední dvě dekády přinesly zásadní změnu, kterou žádný zákon nezpůsobil: přesun z ulice a podniků do inzerce a soukromých bytů. Pouliční nabídka v Česku prakticky vymizela a s ní i většina viditelnosti oboru.

Postoj veřejnosti

Česká společnost patří v evropských srovnáních k nejméně odsuzujícím v otázkách sexuality. Tolerance ale nejde ruku v ruce s ochotou téma regulovat — a právě tahle kombinace vysvětluje, proč se za sto let právní stav nezměnil.